Vše se točí kolem vlny

Celý náš e-shop se točí kolem vlny, druhého nejpoužívanějšího přírodního vlákna v textilním průmyslu. A protože zjišťujeme, jak málo se o způsobu zpracování tohoto fascinujícího materiálu ví, přinášíme vám souhrnný článek, v němž najdete všechno, co by vás mohlo o zpracování vlny zajímat, ale báli jste se zeptat. (Tedy, i kdybyste zeptat nebáli, nejspíš by vám to nikdo stejně neřekl, protože článků o této problematice je zatím žalostně málo). :-)

zdroj:www.pixabay.com

Vlna je přírodní vlákno s celou řadou pozoruhodných vlastností: je pružná, dokáže pojmout vodu až do výše 30% své hmotnosti, aniž by byla na omak mokrá (tuto vlastnost nazýváme hygroskopičnost), je prodyšná, velmi pružná, v létě chladí, v zimě hřeje, odolává plameni i chrání před UV zářením, je antibakteriální a vlněné vlákno má samočisticí schopnost.

Docela slušná dávka pozitivních vlastností, co říkáte? Není divu, že se vědci dlouhá léta snaží najít syntetický materiál, který by vlnu dokázal nahradit. Její jedinečný původ i výrobní proces, který potřebuje svůj čas a jen velmi je lze urychlit, se totiž odráží v její ceně. Pojďme se na ně podívat blíže.

Ovčí vlna je textilní surovina ze srsti ovce domácí. Ovce domácí vznikla ochočením divokých ovcí a jejich křížením s muflonem, a je jedním z nejstarších domestikovaných druhů zvířat. Chov ovcí je doložen nálezy již ze starší doby kamenné.

A pokud mi dovolíte jednu zajímavost, příbuzenství původních ovcí s v paleolitu rovněž chovanými kozami je tak blízké, že archeologové nejsou schopni, bez vrchní části lebky, určit, zda se u nálezu z pravěkého sídliště jedná o kosterní pozůstatek kozy nebo ovce. Jedním z plemen, které je svým původním předkům nejpodobnější, je dnes ovce kamerunská.

Je na obrázku ovce nebo koza? A poznali byste to i bez charakteristických rohů berana?

zdroj:www.ovcekamerunska.cz

Dnes žije na naší planetě něco přes 1 miliardu zástupců ovce domácí, a můžeme mezi nimi rozlišit několik desítek plemen.

Každé z plemen je charakteristické jiným typem srsti, a tedy i jinými vlastnostmi vlny, kterou od nich můžeme získat. Kromě délky a jemnosti, dané právě původem ovce, se na kvalitě srsti podílí také pohlaví a stáří ovce, klimatické podmínky, ve kterých je zvíře chováno, ale i druh krmiva. Obecně platí, že nejkvalitnější vlnu mají mladé samice plemene merino chované ve vyšších nadmořských výškách s dostatkem pastvy a volným výběhem.

Chov ovcí je výrazně méně náročný než chov skotu, a tak ovce můžeme potkat jak na rozsáhlých pláních Austrálie chudých na vodu, tak i ve vysokých horách. Chov ovcí je tak jedním z nejekologičtějších chovů hospodářských zvířat vůbec. I to je jedním z benefitů nákupu oblečení z vlny: jejím nákupem šetříte přírodu.

A co dalšího vám vlna jako oděvní materiál přinese?

• vlna dokáže absorbovat vodu až do 30% své hmotnosti a přesto nemáte při nošení pocit, že je těžká nebo mokrá. Stále hřeje a je příjemná. Žádný jiný materiál toto neumí.
• vlna "dýchá". Odvede vlhkost od těla a nechá ji odpařovat se do okolí.
• vlna je termoregulační: v zimě zajistí pocit suché pokožky a příjemně hřeje, v létě zase dokáže svého nositele ochladit.
• vlna chrání před vlhkostí zvenku. Při mírném dešti, díky obsahu lanolinu, vodu odpuzuje. Nadto, jak již bylo řečeno, pokud navlhne, i nadále hřeje a není těžká.
• vlna odpuzuje nečistoty a prach, a má samočistící schopnost. Vlněné oblečení není tedy třeba prát tak často jako jiné kousky oděvu.
• je antistatická a odpuzuje hmyz.
• je nehořlavá, resp. má vysokou zápalnou teplotu a dlouho ohni odolává. Pokud dojde k jejímu zapálení, nijak se netaví, hoří jasným plamenem a spálené zbytky vlny se při promnutí rozpadají na jemný prášek. Test ohněm je také velmi jednoduchá metoda, jak zjistit, zda se skutečně jedná o vlnu bez příměsi umělých materiálů.
• vlna je, sama o sobě, hypoalergenní materiál. Kromě vzácných případů alergie na ovčí lanolin, nedráždí kůži. Problém může nastat, pokud se jedná o ovčí vlnu s horší kvalitou a vyšší hrubostí vlákna. Ta totiž může mechanicky dráždit kůži a "kousat". Někdy pomůže lanolinová lázeň, která oděv změkčí a ostré konce vláken obalí, někdy je na místě se s takovým oblečením rozloučit a sehnat jiné vyrobené z jemnější vlny, nebo třeba vlny s příměsí hedvábí.

Mnoho alergických reakcí také nevzniká jako reakce přímo na vlnu, ale na chemikálie, které se do ní dostanou v procesu zpracování. Ať už se jedná o zbytky pesticidů z potravy, tak o chemikálie používané k praní, měkčení nebo barvení vlněného vlákna. A samozřejmě prostředky proti molům, používané při skladování tkanin a oděvů. Řešením je dobře vybírat a volit výrobce, který zaručuje přírodní původ i šetrné podmínky zpracování vlákna. Jedním z takových je např. německý výrobce Engel Natur. V mnoha případech také pomůže několikeré vyprání oděvu, při němž se nežádoucí chemikálie z oděvu postupně vyplaví.

zdroj:www.pixabay.com

Fakta o kvalitě vlny

Jak už bylo řečeno, stěžejní pro to, abyste se cítili ve vlněném oblečení dobře, je kvalita vláken, z nichž je oblečení vyrobeno. Stěžejními faktory, které mají vliv na kvalitu vlněné příze, jsou:

• síla vlákna (udává se v mikronech) - čím jemnější vlákno, tím příjemnější na tělo je
• délka vlákna - delší vlákno s sebou nese příjemnější přízi, kratší vlákna s sebou naopak nesou "kousavost a škrábavost" oděvu
• kučeravost vlákna - ta ovlivňuje nadýchanost, vzdušnost a pružnost materiálu.

Nejkvalitnější vlnu poskytují ovce plemene Merino a jeho kříženci, plemena Corriedale, Leicester, Wensleydale, Shetland, Romney a další čistě vlnařská plemena.

U plemen s kombinovanou užitkovostí kvalita vlny klesá. Nejnižší je u ovcí s trojstrannou využitelností (tedy na maso, mléko a vlnu), např. Valaška, Romanovská ovce nebo balkánská plemena. Ty se chovají tradičně i na našem území, jejich vlna je sice dlouhovlákenná, avšak hrubá a na oblečení se nehodí. Proto byla nejčastěji spřádána na svrchní oděvy nebo používána k výrobě filcu.

Pokud by vás zajímalo, jak se z ovčí srsti stane vlněná příze, podívejte se sem.

A jaké druhy vlny tedy máme?

Pro označení kvality vlny existuje několik soustav, americká, evropská  pak ještě stará a nová. U nás v e-shopu používáme tabulku evropskou, dnes asi nejrozšířenější. Podle ní lze rozdělit vlnu do pěti skupin podle jemnosti vlákna:

• hrubá – 23–24,5 µm: ta se využívá pro výrobu kabátů, dek a všude tam, kde matriál nepřijde přímo na tělo. Vlna je při vyšší tloušťce vláken pevnější, odolnější, tvarově stálejší.
• střední – 19,6–22,9 µm: vlna této jemnosti je využívána na lůžkoviny (podložky na ochranu matrace apod.) . Stále ještě si zachovává svou pevnost a tvarovou stálost i lepší cirkulaci vzduchu mezi vlákny.
• fine – 18,6–19,5 µm: ta správná kvalita na oděvy plnící funkci střední vrstvy – trika, mikiny, svetry, ponožky. Vlna této jemnosti se rovněž využívá na dětské oděvy, jako jsou např. svrchní kalhotky k látkovým plenkám, longies. Protože po impregnaci výborně izolují a udrží obsah plenky, tam kde má, aby nedošlo k prosáknutí na svrchní oděv. Jsou výrobci, kteří fine merino používají i na výrobu dalšího oblečení, např. kukly, body atd. Nicméně fine merino je stále trochu ostré, a citlivější dětskou pokožku by mohlo dráždit a kousat.
• superfine – 15–18,5 µm: ideální jemnost na veškeré dětské oblečení, jež přijde přímo na tělo. Jemná, pružná, dostatečně izolující, ale nekousavá. Přitom dostatečně odolná. Zkrátka „značka ideál“. Merino v superfine kvalitě je přesně ten materiál, z něhož jsou vyrobeny oděvy dostupné prostřednictvím našeho e-shopu.
• ultrafine – 11,5–15 µm: jemná, tenká a nadýchaná pavučinka vhodná na spodní prádlo a nenamáhané části oblečení. Při takto jemném vlákně už není výdrž materiálu optimální, pletenina je hodně náchylná, proto ji nevyužíváme.

zdroj:www.pixabay.com

Kromě kategorizace vlny podle jemnosti, ještě existuje mnoho dalších druhů vlny, které se odvíjejí od stupně a míry jejího zpracování:

• Virgin wool – panenská vlna. Jedná se o čistou střižní vlnu, jež je poprvé spřádaná. Je tedy velmi kvalitní a pro snadné rozlišení bývá označena tzv. vlněnou pečetí.
• Recycled wool - recyklovaná vlna. Tato vlna byla již použitá. Pro další využití je znovu rozcupovaná na kratší vlákna, často smíchaná se surovou vlnou, vlněnými výčesky nebo s jinými vlákny jako je bavlna, aby se zvětšil průměr příze a délka vlákna. Příze z recyklované vlny se používá jako osnova pro tkaniny s bavlněnou osnovou a také pro levnější oděvní produkci. Obvykle ji poznáte podle prostého oznaení "wool" na štítku.
• Ragg wool je dosud nezpracovaná vlna, která obsahuje ještě velké množství přírodního lanolinu. Používá se pro pletení ponožek, čepic a dalších odolných výrobků, které se po upletení povaří, a vznikne tzv. vařená vlna (boiled wool). Procesem vaření vlna částečně zplstnatí, změní strukturu, zpevní se. Vznikne tak odolná, pevná a velmi teplá pletenina, která odolává vodě, ale přesto dýchá. K tradičním výrobcům používajícím tuto techniku jsou Ortovox Antartica, Dachstein, Ulvang nebo Himalayan ponožky. Podobnou technologii také používá německý výrobce Disana na své svrchní vlněné plenkové kalhotky. Příznivci nošení dětí zase budou nejspíše znát slovenskou značku NIJE, která z této vlny vyrábí úžasné funkční a přitom designové kapsy.
• Worsted yarn, neboli česaná příze, je materiál, z něhož byly vyčesáním odstraněny krátké části vláken. Získáme tak dlouhé pevné prameny s pevným povrchem, z nichž je tkána pevná a odolná příze. Nejčastěji se využívá jako osnova pro tkaní. Je to příze z dlouhých pevných pramenů s pevným povrchem.
• Woolen yarn je opakem worsted yarn, je to měkká příze určená pro pletení, utkaná z kratších vyčesaných vláken. Mezistupněm mezi worsted yarn a woolen yarn je tzv. poločesaná příze, neboli semiworsted yarn.

A to je vše, přátelé... pokud máte chuť dozvědět se něco o postupu zpracování vlny nebo přímo o vlně merino, koukněte do některého z našich příběhů na úvodních stránkách.