Koupíte si v řetězci "funkční" tričko za pár stovek. Prvních deset minut běhu je to fajn. Pak se zpotíte, tričko se na vás přilepí a jakmile se zastavíte, začne vás studit. A co je nejhorší? Po návratu domů ho musíte okamžitě hodit do pračky, protože páchne jako šatna po hokejovém zápase. Kde je chyba? V materiálu.

1. Bakterie milují plast

Syntetické tkaniny (polyester, nylon) jsou v podstatě plasty. Mají hladký povrch, na kterém se bakterie z potu množí rychlostí blesku. Právě tenhle proces vytváří ten typický štiplavý zápach. Merino vlákno je šupinaté a obsahuje lanolin. To vytváří prostředí, které je pro bakterie nepohostinné. Merino tričko stačí vyvětrat a ráno v něm můžete vyrazit znovu. Bez zápachu.

2. Mokrý igelit vs. hřejivá vlna

Syntetika odvádí vlhkost pouze po povrchu vlákna. Jakmile se vlákno zahltí, tričko ztěžkne a začne vést chlad přímo k vaší kůži. Merino vlhkost nasaje dovnitř vlákna (vstřebá až 35 % své váhy), zatímco povrch zůstává suchý. Výsledek? Merino hřeje, i když je mokré.