Pokožka je naším největším orgánem, který zprostředkovává přímý styk mezi člověkem a prostředím, v němž žije. Je proto velmi důležité ji chránit před poškozujícími vlivy a poskytnout jí komfort a pohodlí, protože pak je v pohodlí celý organismus. O ekzematické pokožce to platí dvojnásob.

zdroj:www.woolmark.com

Merino – vaše druhá kůže

Jednou z možností, jak postiženým ulevit od nepříjemných příznaků a projevů ekzému, je nošení jemného a přírodního oblečení, třeba právě z merino vlny.

Ať už se pohybujete v teplém nebo studeném počasí, dešti, sychravu anebo naopak panují letní vedra, oděvy z merino vlny jsou velmi prodyšné (merino nabízí nejvyšší prodyšnost ze všech běžně používaných materiálů). Přirozené absorpční schopnosti merino vlny umožňují odvést od pokožky, vstřebat a následně uvolnit do okolí až 2x více vodních par (a tedy i potu) než bavlna, v porovnání s polyesterem je to dokonce 30ti násobek.

Mimořádně jemné a nadýchané merino funguje pro pokožku jako stabilizační vrstva, tlumič, který pomáhá stabilizovat vlhkost a teplotu mezi látkou a pokožkou, udržuje stálé mikroklima. Merino tak pracuje jako "druhá kůže", dokáže spolehlivě podpořit právě ty funkce, které suchá a narušená ekzematická pokožka naplno zastávat nedokáže.

zdroj:www.woolmark.com

Merino vlna dokáže ulevit od příznaků ekzému

Nedávno proběhly ve světě 4 velké dermatologické studie, jejichž výsledkem je potvrzení vlny jakožto materiálu mimořádně vhodného pro narušenou, zánětlivou a narušenou pokožku: u kojenců, dospívajících i dospělých trpící ekzémy došlo k významnému snížení příznaků při nošení velmi jemných oděvů z merino vlny přímo na holé kůži. Svědění, bolest i subjektivní drsnost pokožky při dlouhodobém nošení těchto oděvů výrazně ustoupily. Tyto benefity se následně promítly do významného zlepšení kvality života u dětí i dospělých. Výsledky nezávisle na sobě potvrdily všechny čtyři proběhlé studie. 

Nošení merino vlny tak může být pro problematickou pokožku velmi přínosné, a může být řešením problémů mnoha ekzematiků. Ne nadarmo se používá léčivá vlna ve formě obkladů na mnohé kožní problémy, od opruzenin a plenkové dermatitidy u kojenců, po prevenci a léčbu dekubitů u ležících pacientů.

Koho by studie na toto téma zajímaly více, může se podívat zde, níže je k dispozici i seznam zdrojů.

Nezávislý mezinárodní certifikační orgán Allergy Standards Limited (ASL) oficiálně uznal oděvy z vlny merino jako „astma a alergiím přátelské". S odvoláním na recenzovaný výzkum, který hodnotil dopad nošení superjemných oděvů z merino vlny na osoby s nejcitlivější pokožkou, včetně ekzému. ASL našel „rostoucí množství důkazů, které naznačují, že vysoce kvalitní, jemná merino vlna není dráždivá a představuje nízké riziko pro osoby s citlivou pokožkou". ASL se také opírá o významnou studii expertní skupiny alergiků, imunologů a dermatologů, kteří zhodnotili 100 let lékařského výzkumu a dospěli k závěru, že neexistuje žádný důkaz, že vlna je alergen. To, co recenzenti našli, bylo důkazem toho, že když už dojde k podráždění kůže tkaninou, je způsobeno konci hrubých vláken vyčnívajících z látky. Nemá na to vliv použité vlákno. Hrubé syntetické látky tedy mohou způsobit podráždění kůže stejně, jako ty přírodní. Studie prokázaly, že nošení superjemných oděvů z merino vlny (se středním průměrem vlákna ≤17,5 mm) po dobu alespoň 6 hod/den po dobu 6 týdnů snižuje závažnost a příznaky stavů, jako je atopická dermatitida (AD) a ekzém. Řada pacientů hlásila významné snížení příznaků svědivé, škrábavé a bolestivé kůže, několika se dokonce snížilo krvácení, mokvání a odlupování suché kůže.

Atopická dermatitida je běžné chronické zánětlivé onemocnění kůže, které postihuje až 28 % kojenců. AD způsobuje intenzivní svědění, nedostatek spánku a může ovlivnit kvalitu života. Na AD zatím neexistuje lék, řeší se používáním změkčovadel, užíváním topických steroidů a vyhýbáním se dráždivým látkám.

Důležité je, že část výzkumu vedeného vlněným průmyslem, financovaného členem IWTO Inovace australské vlny, vede k novým řešením pro ty, kteří AD trpí. Studie ukazují, že nošení superjemného oblečení z merino vlny jako základní vrstvy je spojené s významným zlepšením AD. Výsledky prokázaly nástroje klinického hodnocení včetně SCORAD, EASI a ADSI. Ty se promítají do stejně významných zlepšení skóre kvality života (např. IDQOL a DLQI) jak u dětí, tak i u dospělých.

Text vychází z informací uveřejněných společností woolmark na www.woolmark.com.

Další zdroje:

Donovan, A (2020, July 28) New standard for bedding containing Merino Wool.  https://www.allergystandards.com/news_events/new-standard-for-bedding-containing-merino-wool/

Zallmann, M. et al. Debunking the Myth of Wool Allergy, Acta Derm Venereol  https://www.medicaljournals.se/acta/content/abstract/10.2340/00015555-2655

Su JC, Dailey R, Zallmann M, Leins E, Taresch L, Donath S, Heah SS, Lowe AJ. Determining Effects of Superfine Sheep wool in INfantile Eczema (DESSINE): a randomized paediatric crossover study. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28182252/

An Investigator Blinded, Clinical Trial Assessing the Efficacy of Superfine Merino Wool Base Layer Garments (SMWBG) in Children with Atopic Dermatitis (AD) Measuring SCORAD, EASI, POEM and DSA Scores. Biomedical Journal of Scientific & Technical Research 2018 Vol 7 Issue 1.  https://biomedres.us/fulltexts/BJSTR.MS.ID.001450.php

Fowler JF Jr, Fowler LM, Lorenz D. Effects of Merino Wool on Atopic Dermatitis Using Clinical, Quality of Life, and Physiological Outcome Measures. Dermatitis.  https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30864970/

Draaisma, Eelco & Garcia Marcos, Luis & Mallol, Javier & Solé, Dirceu & Perez-Fernandez, Virginia & Brand, Petrus. (2015). A multinational study to compare prevalence of atopic dermatitis in the first year of life. Pediatric Allergy and Immunology. https://www.researchgate.net/publication/274514782_A_multinational_study_to_compare_prevalence_of_atopic_dermatitis_in_the_first_year_of_life

Ramirez FD, Chen S, Langan SM, Prather AA, McCulloch CE, Kidd SA, Cabana MD, Chren MM, Abuabara K. Association of Atopic Dermatitis With Sleep Quality in Children.  https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(15)00149-X/fulltext