Outlast, levnější varianta funkčního oblečení, je často využívána jako náhrada merina a maminky si ho pro děti hodně chválí. My na e-shopu často čelíme dotazům, co je lepší a proč. Protože jsme "merinoví", a Outlast využíváme víceméně jen pro děti, se kterými je však, vzhledem k jejich batolecímu a školkovému věku, diskuze na téma merino versus Outlast velmi obtížná, rozhodli jsme se to rozseknout jinak. Využili jsme toho, když se v rámci "online oslavy" k jednomu virtuálnímu stolu (jak jinak bezpečně slavit 65-tiny v dobách epidemie) usadila skupina kamarádů, ostřílených sportovců - skalní lezci, horolezci, běžci, běžkaři, zapálení cyklisti, ale i dobrodruzi, kteří jezdí na dlouhé treky do východních zemí. Ti začali, podpořeni postesknutím, že nevím, jak připravovaný článek o Outlastu a merinu uchopit, u vína diskutovat o tom, který z materiálů jim vyhovuje více. A přineslo to výsledky více než překvapivé :-)

zdroj: www.pixabay.com, www.littleangel.cz

Dva funkční materiály, dva odlišné principy fungování

Merino i Outlast jsou tzv. funkční materiály, tedy materiály, které reagují na vnější vlivy a dokáží podle nich regulovat a měnit své vlastnosti. Ač jsou často zaměňovány, každý z nich funguje jinak.

Merino je ryze přírodní materiál, který odvádí vlhkost od těla, reguluje tělesnou teplotu, je antibakteriální, omezuje tělesné pachy, chrání před UV zářením a hřeje i mokré. Má ještě spoustu jiných skvělých vlastností, které najdete popsané zde.

Princip jeho práce je v chemické reakci vlákna - mění svou spirálovitou strukturu podle vnějších podmínek, vodu odvádí vzlínáním přes hydrofilní a hydrofóbní části vlákna a uvolňuje ji ve formě páry ven do prostoru (změna vody v páru je také jedním z principů, na němž fungují termoizolační vlastnosti merina). Tato funkce je neomezená, funguje libovolně dlouho.

Outlast je materiálem umělým (alespoň jeho funkční část), původně vyvinutý pro NASA jako materiál pro výrobu oblečení kosmonautů. Jeho kouzlo spočívá v mikrokapslích navázaných na vlákno přírodního materiálu, nejčastěji bavlny. Při změně vnějších podmínek, mění kapsle skupenství z tekutého na pevné a naopak. A přitom buď energii spotřebovávají, nebo uvolňují. Dokonale, a velmi rychle, tak umí regulovat tělesnou teplotu, a omezují pocení až o 40 % procent. A to se dostáváme k jeho "slabému místu" počet kapslí, které mohou změnit skupenství, je omezený, a funkčnost materiálu v určitém momentě rapidně klesne.

zdroj: www.pixabay.com

Je to logické, a zcela to odráží podmínky, pro něž byl tento „vesmírný“ materiál vyvinut. Kosmonauti tráví ve skafandrech jen omezenou dobu, obvykle se uvádí 2 - 4 hodiny. Ani rekordmani v pobytu ve volném vesmíru netráví "venku" více než průměrných 7,5 hodiny. K tomu má skafandr, sám o sobě mnohé systémy termoregulace teploty.

Do skafandru také není možné použít materiál, který odvádí vlhkost od těla, a uvolňuje ji do prostoru ve formě páry. To Outlast neumí, ani to nesmí umět, protože by mohl ohrozit systémy uvnitř skafandru. Místo toho byl vymyšlen tak, aby účinně pocení omezil, a pokud to nebude stačit, bavlna, jež je nositelem kapslí, vodu vsákne a nepustí ji do okolí.

Vidíte?

Oba materiály tedy fungují odlišně.Merino pocení nijak zásadně neomezuje, ale odvádí pot pryč od těla. Jeho schopnost regulace tělesné teploty je pozvolnější, ale stálá. Když se namočí nebo propotí, hřeje i nadále, a dá tak oblečení čas znovu uschnout, a vy ho přitom můžete mít stále na sobě.

Outlast reaguje na změny velmi rychle, dříve než se stačíte zpotit, ale není schopen odvést vodu pryč, má omezenou dobu funkčnosti, a při delší zátěži přestane fungovat. Navíc namočený nehřeje, ale studí a schne podstatně déle. Namočený nebo propocený oděv z Outlastu musíte svléknout a nechat uschnout.

V čem je tedy ten zásadní rozdíl?

V účelu, pro který chcete oblečení použít -Outlast se hodí na kratší akce, a lépe a rychleji zvládá přechody teplot, snižuje pocení, takže vám může pomoci předcházet dehydrataci v horkých a suchých dnech a při náročném tréninku. V ostatních situacích je lepší sáhnout po oblečení z merina.

Čili...

Na delší a, z hlediska podmínek, náročnější aktivitu, potřebujete merino, např. pokud hrozí že se namočíte, ať už kvůli nepřízni počasí nebo při přebíhání potoka, budete se delší dobu potit, nebude možné se rychle převléknout. Typickým příkladem jsou dlouhé treky, vícehodinové výběhy do přírody, celodenní výlet na běžkách nebo i pěšky s batohem na zádech.

Na kratší, ale intenzivní pohyb v chladu s dostatečnou funkční vrchní vrstvou (třeba ve formě vrchní bundy s membránou), nebo na intenzivní pohyb ve velkém horku, vám lepší službu udělá Outlast. Typickým příkladem jsou max. 2 hodinové výběhy do přírody, krátké tréninky na běžkách, lezení na horolezecké stěně, kde střídáte rychle teploty - rozdíl mezi teplotou při stání na podlaze, kde jistíte a horní částí stěny, kam vylezete, když jste na řadě, je třeba i 15 stupňů, které překonáte v řádu několika minut. Při všech těchto činnostech vám Outlast pomůže udržet tepelný komfort a sníží vaše ztráty tekutin, protože se v něm skutečně nepotíte.

Při delší zátěži mu však "dojde" a přestane efektivně chladit nebo hřát, a máte z něj jen bavlněné tričko. Samozřejmě, můžete ho sundat a nechat vyvětrat. Bavlna proschne, kapsle se srovnají a jedou na novo. Ale to je ne vždy snadno proveditelné, a v případě delších výprav to znamená, že musíte mít další sadu oblečení navíc. S merinem nic takového neřešíte.

Na stranu druhou je Outlast hodnocen jako materiál na tělo příjemnější než merino. Třeba v otázce volby funkčního spodního prádla se diskutující přikláněli k Outlastu (tady je samozřejmě otázka, s jakým merinem mají zkušenost, protože není merino jako merino, že?). Vyjma extrémních situací typu týdenní trek s batohem nebo horské lezení, kde si prádlo nemůžete měnit tak často, jak by Outlast vyžadoval.

Posledním výstupem z naší debaty, jsou "vnější" vlastnosti merina a Outlastu. Dobrá zpráva je, že Outlast ani merino po propocení nejsou cítit. Pokud je po nošení vyvětráte, ani jeden z nich nevyžaduje časté praní (merino je na tom krapet lépe).

Kde však Outlast trochu pokulhává, je mechanické zašpinění. Merino se nešpiní tolik, a když už, má samočistící schopnost. Ani pád do bláta nebo rozmáznutá energy tyčinka či vylité pití, na něm není zanedlouho poznat. Jakmile jednou "pocintáte" Outlast, vědí o tom všichni. Skvrny z bavlny odstraníte jen přepráním.

zdroj: www.pixabay.com

A další veliký rozdíl je v životnosti obou materiálů. Ze srovnání odolnosti proti opotřebení se merino jeví jako nesmrtelné. Outlast však svoje limity má (odhadem je jeho životnost asi o polovinu kratší). Myšleno v podmínkách normálního používání, a bez působení nějakých nehod, jako je třeba sjetí žulové plotny po kolenou apod. Ale zdá se, že v tomto ohledu je většina vašeho oblečení v bezpečí, zmíněné nehody s terminálními následky postihují obvykle jen ty nejdražší a nejnovější kousky šatníku :D

Takže souboj merino versus Outlast vlastně vůbec není kdo z koho, ale jde zde o vzájemnou spolupráci a rozdělení rolí. Každý z materiálů se hodí pro něco jiného, každý vyniká v jiné disciplíně. A v tom je jejich síla!

Možná i proto některé zahraniční značky funkčního oblečení určeného do extrémních podmínek (třeba pro horské vůdce nebo horolezce) kombinují Outlast přímo s merinem. Ale to je zase jiná pohádka, pohádka pro dospělé, protože miminkovské a batolecí oblečení se v této kombinaci zatím nevyrábí.

zdroj: www.pixabay.com

A co děti? Co je pro ně lepší?

Pro mě jako matku malých aktivních (čti neposedných a nezkrotných) dětí byla tahle přátelská debata opravdu zajímavá. Ujasnila jsem si mnohé, třeba:

• Že na hlavu v létě, jako ochranu před sluncem budu upřednostňovat čepičku z Outlastu, která rychle a efektivně zabrání přehřátí a tím i úpalu, ale ponožky vezmu raději z merina. Protože nikdy nevím, kdy starší dítě skočí do kaluže, nebo si je naše batole ožužlá do bezvědomí.
• Že na krátký výjezd autem v horkém létě, obleču dítěti Outlast, a do autosedačky dám rovněž outlastový potah. Ale na delší cesty to bude rozhodně chtít merino. V zimě s fusaky platí to samé (ne nadarmo jsou některé outlastové fusaky Little Angel opatřeny vyhříváním).
• Že pro mě, jakožto "línou matku", která chce zajistit tepelný komfort dětí bez zbytečné práce, má větší smysl overal z merina. Ráno ho obléknu, a večer svléknu. Dítěti poskytuje stálý tepelný komfort, a když ho někde pokecá nebo polije, bude stále v teple. Na vícedenní výlety na chalupu má navíc tu výhodu, že mi stačí 2 kousky na prostřídání.
• Ale na výlet na koupaliště má smysl obléci děti do Outlastu, protože je bude efektivněji ochlazovat, a při častém svlékání a oblékání má outlastové oblečení čas se vydýchat a přeskupit obsah kapslí směrem k dalšímu ochlazování.
• Stejně jako na kratinkou vycházku v zimě. Ale sáňkování nebo lyžování už zase vyžaduje spíše merino, protože nevím, kde se děti namočí.
• Pyžamo z Outlastu má smysl, u mladšího syna, který se v noci odkopává, a já ho několikrát za noc přikrývám. U staršího, který spí celou noc bez přikrývky, protože ji na sobě nesnese, budu preferovat spací oblečení z merina.

Toto jsou samozřejmě jen ilustrativní příklady, jak lze o výběru materiálu uvažovat. Situací, do nichž se dostanete je 1000 a 1. Každý jsme jiný a každý máme jiný a unikátní pohled na svět, stejně jako se liší naše životní styly.

Co se nošení, a oblečení do nosítka týče, preferovala bych merino. Přece jen u Outlastu je zde riziko, že materiál propotíte aon pak bude studit. Jedinou situcí, v níž si umím představit, je nošení na kratší dobu v parném létě, s tím, že outlastové triko budete mít vy i miminko. Sníží pocení u vás i nošence, a zachová tepelný komfort.

Já jsem svým kamarádům vděčná, že mi poskytli hlubší vhled a dokázali smysluplně popsat, jak se který materiál chová při skutečné zátěži. (Určitě si umíte představit, jak živé to dohadování a porovnávání bylo :-) ), protože jako mámy malých dětí jsme testování merina ani Outlastu do takových extrémních podmínek nikdy nedotáhly. A tak konečně budeme moc opravdu kvalifikovaně odpovědět našim zákazníkům, když se zeptají.

Díky kluci!